Jedním z nosníků mého dnešního přístupu k jóga terapii, je zdánlivě jednoduchá teze, že lidské tělo funguje jako projekční plocha. Tedy plátno, na kterém se přehrává velké množství jemných scénářů na pozadí. Ne vždy ale za děním, které máme zrovna před očima, hledáme scénaristu, ne vždy dohlédneme k záměru režiséra a někdy si ani neuvědomíme, že vzadu existuje něco promítačka.
Pokračovat ve čtení „ŠARÍRA UPASÉVÁ: BOŽSKÉ TĚLO“
LIBIDO: PSYCHOLOGIE SLASTI (V PERSPEKTIVĚ ČAKRA JÓGY)
Co mají společného Freud, Jung, cíle buddhistické sanghy a psychicko-fyziologický kšétram (pole) druhé čakry? V jistém ohledu vše, v jiném jen něco málo. Obě varianty mohou být zajímavé. Začněme zvolna. Tento text pojednává o principu slasti, potřebě spokojenosti a uspokojení, jako jedné z hlavních vnitřních dynamik, které ovlivňují anaše životy. A také o tom, kde a jak se tuto potřebu snažíme obvykle naplnit.
Pokračovat ve čtení „LIBIDO: PSYCHOLOGIE SLASTI (V PERSPEKTIVĚ ČAKRA JÓGY)“
VIVÉKA ARTHA: JÓGOVÝ UČITEL NEBO JÓGOVÝ MUČITEL?
Rozhodla jsem se po čase sepsat další, tak trochu nepopulární zamyšlení. Tentokrát na téma toho, co bychom my jógoví učitelé neměli opomínat a co byste vy, jógující, měli ve svém vlastním zájmu s dostatečnou měrou pozornosti vnímat tak, abychom ve prospěch našich vzájemných a smyslu-plných vztahů, dokázali rozlišovat zrno od plev. Čtenáři, kteří mě neznají, nechť počítají s místní přítomností lehké nadsázky i vážného záměru.
Pokračovat ve čtení „VIVÉKA ARTHA: JÓGOVÝ UČITEL NEBO JÓGOVÝ MUČITEL?“
KAUZA GURU
Jóga je krásná. I přesto (anebo právě proto) občas inklinujeme k tomu, vidět vše co se odehrává na její scéně, až v urputně růžových odstínech. Snad oprávněně věříme, že vše v soukolí samsáry, je prostě tak, jak má být a orodujeme za nezlomnou sattvičnost. Jak by ne. Cílem jógy je jednota duševní esenece s existencí, mnoha úrovňová harmonie, přirozená sounáležitost, mír a pravda.
Pokračovat ve čtení „KAUZA GURU“
PANČA PRÁNA – PĚT KURÝRŮ ŽIVOTA
Jóga je cestou spojující filosofii života s jeho praxí, propojující úroveň těla s úrovní mysli i duše, cesta spojující osobní existenci s tím, co ji přesahuje. Už védanta má v sobě zakotvené přesvědčení, že vše je ve své podstatě energie. Ta se těší rozličnému charakteru v projevu i latenci, nabývá různých kvalit. V tomto smyslu mají svoji energii naše tělesné orgány, ale i emoce, či jejich komplexy, myšlenky a intence, skutky, vztahy i vlastní charakter.
Pokračovat ve čtení „PANČA PRÁNA – PĚT KURÝRŮ ŽIVOTA“