MIKRO – MAKRO ANEB JÓGA JARA

Období jara je dobou naděje na nové a lepší, časem kdy se spolu s prodlužujícími se dny, k převaze hlásí světlo. Světlo jako aspekt síly zrodu, dynamika a princip živé tvořivosti. Stačí se rozhlédnout kolem sebe a vnímat změny na barevném spektru přírodní niky (ano, i uvnitř města). Víc tonalit živého, jiný vzduch a věci v něm, tóny, výrazy a tempo pohybu lidí na ulici. To vše jsme schopni postřehnout! Zaradovat se nad kosí sonátou při rozbřesku či možností vyrazit ven tak nějak lehčeji, bez pěti dalších huňatých vrstev na naší už tak mnoha vrstvami přikryté podstatě. Tak proč je těžší vnímat nástup jara uvnitř a proč nás někdy bolí?

ČLOVĚK – PROPOJENÍ VELKÝCH A MALÝCH HER

Člověk je v perspektivě jógy mikrokosmem, malým vesmírem o mnoha galaxiích, tvořeným tím co je zjevné i tím, co zjevné není, ale to zjevné podmiňuje.

Fyzické tělo z masa a kostí, jako i těla jemnější jsou součástí velkých i malých her v cyklickém zrodu, trvání a konce na jevišti přírody.

Přírody (prakrti) rozehrávající „velkou hru“ mnoha projevených forem, z nichž je celá řada oživena principem oduševnělosti (puruša).Člověk patří mezi ně.

Vytváří v mnoha ohledech legrační, z podstaty ale velmi nadějnou schránku s mnoha inteligentními programy, které mu evolučně zajistily fascinující rozvoj.

Žel jen do té míry, než ho přestalo bavit hledat uvnitř sebe cosi jako inherentní manuál. Hledat ho venku v přírodě makrokosmu je nemalá ale ne neužitečná ambice v případě, že člověk ztratil příliš mnoho ze znalostí jazyků, jimiž hovoří jeho vlastní tělo a jeho systémy, pohyby životní síly uvnitř či jazyků podmíněnosti emočního prožívání.

Navzdory skvělému progresu, který lidstvo jako podivný mnohonohý organismus s rozštěpenou osobností (mezi jednotlivými osobnostmi uvnitř této diagnózy je navíc pozoruhodná kompetice!) udělalo, poněkud pozapomnělo na podstatu jednoty s tím, z čehož vycházíme, co nás určuje a učí.

O svém těle kterým jsme (!), hovoříme jako o „svém těle“, podobně jako o „svém voze“, stěžujeme si pak na jeho ojetost, v horším případě musíme postupně měnit součástky, či v posledku vyměnit model, což už je většinou až za hranou možností zpětné reflexe.

Chceme chránit přírodu (4.pád – koho co), jako něco externího, mimo nás. Jsme jí fascinování (7. pád – kým čím). Rozebíráme vše projevené v jejím rámci takřka na prvočinitele. Stavební kameny hmoty, síly které na ni působí, chemické složení a fyzikální vlastnosti bereme jako jasnou a nezvratitelnou legendu k mapě krajiny, která nám je ale do značné míry cizí.

Na hloubavou otázku: „kdo jsem já?“, odpovídáme jako částečně automatizovaní a „prestižní materialisté“, obvykle více či méně erudovanou změtí tezí o homeostáze organismu a neurochemickém koktejlu jménem „vědomí“. (Připomeňme si jen pro jistotu rozdílný pohled jógové filosofie, která hovoří o primátu Vědomí, jako zakládajícího, oživujícího principu.)

Ptám se naivně jako dítě – v čem je jiný uhlík a vodík, elektrony, elektromagnetické vlny a jejich tanec uvnitř mě? Co z nás se od sounáležitosti s přírodou oddělilo?

Zřejmě ego, užitečná a třaskavá věcička, bez níž bychom (možná s klackem v ruce) dosud viseli hlavou dolu ze stromu a čekali až nám do pusy vletí potrava.

DOPORUČENÍ PRO JARNÍ PRAXI

Vraťme se ale zpět k tématu jógy jara. Proč? Protože jaro se netýká jen našeho vnějšího prostředí, a protože my sami jsme jógou! Jaro je metaforou znovuzrození, probuzení dřímajících sil a plodnosti jako kreativního využití vnitřních potenciálů.

V ájurvédě je rané jaro spojeno s převahou dóšického principu kapha (čti kaf), která je kvalitou těžkou, hutnou, se somatickou vazbou k vazkým tělesným sekretům. Na jaře je mnoho rým, virových onemocnění, psychické i tělesné únavy, mentální těžkopádnosti, protože celý systém volá po očistě potřebné pro zvýšení aktivity organismu.

V jídle je lepší volit hořká, trpká, ostrá, horká a suchá jídla před těmi sladkými, mastnými, slanými a kyselými. Tradiční čínská medicína, která jinak s ájurvédou v mnoha jiných aspektech neladí, doporučuje zaměřit svoji pozornost i na posílení funkce a očistu jater.

Oslabená játra se mnohdy projeví celkovým pocitem únavy, pocitem životní stagnace, poruchami trávení či menstruačního cyklu u žen.

Na obecné úrovni je dobré zaměřit se na detoxifikaci – tělesnou, odlehčením jaterního cyklu, očistu psychickou, skrze uvolnění emocí hněvu a vzteku. Fyzicky můžete svým játrům pomoci odvary či olejem z ostropeřce marijánského nebo popíjet zelený ječmen.

Z hlediska jógové fyziologie podepřené tantrou, je období raného jara nakloněné přirozenému vzestupu vitálních sil, tedy nejen z hlediska „objemu“, ale i směru jejich působení. Aby energie mohla růst (pránótthan), musí být nastolena rovnováha mezi apána váju (energií spodku těla, silou puštění ven) a prána váju (energií přijetí soustředěnou v krajině hrudi).

Krom jater a očisty emočního úložiště, bychom měli věnovat pozornost dechu jako komunikaci mezi vnitřním a vnějším, rovnováhou mezi dáváním a přijímáním, která je toliko zásadní pro naše srdce (to čtyřkomorové i to jemné).

Chceme-li posilovat imunitu, jakožto štít proti tomu, co nechceme přijmout jako ohrožení z venku, nezapomínejme přijmout a integrovat sami sebe.

V ásanové praxi jógy zkusme uchopit a rozvinout sílu torzí a rotací (s ohledem na játra vědomě dýchat do jater v těch pravotočivých), uvolňujme a posilujme spodní partie zad (bedra, kříž), a uvědomujme si jejich vazbu k chodidlům. Praktikujme súrja namaskár, nikoliv jako pouhou rozcvičku, ale jako rituál vzdání holdu životadárně síle uvnitř i vně nás.

V pránájámě zkusme volit energizující a očistné dechy – súrja bhéda pránájama (dech pravou nosní dírkou) či bhastrika (kovářský měch). 

Jaro přeje též šestici tradičních jógických technik očisty (šatkarma). Nemusíte si nutně naordinovat hned celý šestiboj, ale pomalu, s respektem ke svým možnostem a potřebám postupně zkusit některé z nich (džala néti – očista nosní dutiny slanou vodou, trátak – očista zraku, kapalbháti – očista lebeční dutiny, naulí – vnitřní masáž břišních orgánů, šankhaprakšalána – očista střev slanou vodou, dhauti –  očista trávicího traktu).

Nebojme se smyslů, ale neomezujme se na ně. Zkusme cítit, chutnat, hmatat a vidět se zavřenýma očima ve vnitřní koncentraci, meditujme tím, že jsme.

JÁ – JARO

Jaro je časem pro sázení semen i záměrů, dobou probuzení všeho co pospávalo, aby mohlo kvést. Jaro je časem očisty od všeho, co růstu a živosti zabraňuje, všeho, co může být  (správně zpracované) využito jako výživa pro nové. Jaro je kolem, je uvnitř, jarem je ten, kdo se nebojí znovu růst.

Buďme vděční zemi v našich nohách, kostech a pevných pilířích osobnosti, vodě za neustálý pohyb a změnu, ohni za možnost transformovat, podněcovat a využít vůle pro správný zápal, vzduchu za svobodu a neviditelný rámec, který vše propojuje, prázdnu za možnost být plný a pak zas prázdný, za možnost naslouchat. Světlu, za schopnost rozeznat a vidět.

Radost a růst.

Bindu srdečně zve na víkendovou jarní jógu do Českého Ráje!

Bb

TEXT JE MAJETKEM BINDU YOGA STUDIO A JE VÁZÁN AUTORSKÝMI PRÁVY. JEHO KOPÍROVÁNÍ, OPIS NEBO JINÉ FORMY OBSAHOVÉ MULTIPLIKACE JSOU ZAKÁZÁNY, BEZ VÝSLOVNÉHO SVOLENÍ BINDU YOGA STUDIO.