Jednou z nejpopulárnějších iluzí, které obestírají to, co běžně rozumíme jóovou praxí, je představa, že jakmile se do ní ponoříme, zavládne hluboký klid a bude nám okamžitě dobře.
Ne, že by tenhle předpoklad byl zcela lichý. Praxe je zastřešující pojem pro něco, co se děje opakovaně, tedy pro něco postupného, procedurálního.
Jógové praxe, jsou postupy, které sjednocují různé úrovně, z nichž jsme poskládaní. Tělesnou, mentální, energetickou a chceme-li i duchovní stránku.
I když se jen pozorně protahujeme, ovlivňujeme dech, mysl a pohybujeme jemnohmotnou sítí vnitřních vztahů.
Když se ztišíme, můžeme jasněji slyšet vnitřní hluk, který běžně přebíjíme vnější aktivitou.
Součástí jógové praxe je to, že se v různých stupních a úrovních uvolňujeme do širšího bytí sebou.
V dobrém případě, nacházíme díky józe nové perspektivy i schopnosti pojmout to, co v nás dosud spalo neobjevené, anebo bylo někdy v minulosti záměrně skryto.
V horším případě, při nevhodném dávkování, špatném vedení a nebo nedostatečné zralosti, můžeme být těmito obsahy také zaplaveni.
Představte si archeologický výzkum v zatím neprobádané lokalitě.
I při povrchové práci, může za určitých podmínek nastat sesuv, anebo propad. Když míříme bez zajištění, podpory a postupné adaptace, rovnou příliš hluboko, můžeme se ztratit, anebo být zavalení.
KARMANOVÉ NALEZIŠTĚ
Pojmy samskára a vásana, nalezneme v řadě klasické jógové literatury.
Představují vazebný vztah mezi otisky v našem podvědomí a z nich vyplývající tendencí, inklinovat k známému, a to i tehdy, pokud pro nás není zrovna dobré.
Známá jistota, je přitažlivější, než sebelepší nejistota.
To je také základ podmíněného vznikání, neboli karmy.
Pokud jste četli text, konvenčně nazývaný jako Tibetská kniha smrti, možná se vám vybaví obraz posmrtného barda.
Zde se objevují různě barevná světla, spojená s konkrétními živly a psychickými dispozicemi.
Důraz je tady kladen na to, udržet v takové situaci jasné vědomí vlastní podstaty a nenechat se nalákat na to, co je nám povědomě blízké a přitahuje nás.
Teoreticky to zní jednoduše, ale vyžaduje to praxi.
NEVĚDOMÍ NENÍ KONCEPT, ALE ZKUŠENOST
Porozumět intelektuálně konceptu kolektivního nevědomí i osobního podvědomí, není dnes díky mnoha dobrým a léty ověřeným zdrojům, až taková fuška.
Co ale představují prakticky?
Když se na západní termíny nevědomí a podvědomí, podíváme tantrickou optikou, dostaneme se k úrovni nirmánakája a sambhóghakája.
To znamená k formě (fyzickému tělu) a prožívání (energetickému, anebo také emočnímu tělu).
Fyzické tělo, zde představuje území, do něhož se usazují jemnější rozměry našeho prožívání, které jsou zde spolu s myslí zpracovávány.
Projevují se, anebo zůstávají skryty v pocitech, postojích, tkáňových spasmech a širší biomechanice.
Ve fyzické praxi jógy se děje to, že se učíme nacházet uvědomělý klid v různých fyzických podmínkách.
Tu v expozici hrudní oblasti, tu ve zpevnění pánevního podloží.
Mění se poměry v dechové pulzaci a její energetice, což zase působí na mentální atmosféru.
Čím častěji a vědoměji do praxe vstupujeme, tím spíš jsme s to vidět, co vše se v našich tkáních a buňkách uložilo.
Energii lze chápat jako informaci.
Zamrzlé emoce, jako nevyslyšenou zprávu o konkrétním stavu věcí.
V terapeuticky laděné jógové praxi, vytváříme bezpečné podmínky a rám pro to, aby nevědomí mohlo skrze tělo promluvit a neohlušilo nás náhle svým dlouho nevyslyšeným sdělením.
SAMSKÁRA NÁDECH, VÁSANA VÝDECH
Co to znamená konkrétně?
I když v jádru všichni doufáme, že se díky jógové praxi budeme cítit skvěle, je dobré se uvolnit i uvědomění, že ,,toto skvěle”, má kolem sebe s velkou pravděpodobností i určitý ochranný a obranný obal, který poctivá praxe soucitně a postupně proniká.
Než začneme cvičit, je dobré provést vždy jednu ze základních technik body scanu, který slouží tomu, abychom se mohli spojit s výchozí pocitovou úrovní v našem těle.
Je dobré věnovat alespoň pár minut základní koncentraci na dech – pozorování dechové vlny, jako principu otevření a principu uvolnění.
Právě v tomto základním, upřímném, otevřeném a soucitném náhledu na vnitřní prostor, takový, jaký zrovna je, můžeme postupně najít terapeutickou sílu měnit určité tendence, které nás dlouhodobě a leckdy nepozorovaně formují.
Určitě jste slyšeli, že změna je se děje díky přijetí.
To je ale samo o sobě něčím, co se nedá silově vnutit.
Přijetí je proces uvolňování. Je to praxe.
Text byl napsán pro časopis JógaDNES