Měkká půda pod nohama. Nutno našlapovat obezřetně.
Fotka dole u příspěvku zachycuje můj zadek navlečený v krásných autorských gaťích, které jsem dostala jako projev přízně od jejich tvůrkyně, místo původně zamýšleného nákupu.
Někdo by řekl: sponzorský dar. A to je v kontextu jógy, alespoň pro mě ta měkká půda pod nohama.
Proč ráda vyvětrám tyhle gaťky a proč mám jinak problém se specifickým způsobem prodávání značek skrze jógu se dočtete v následujících řádcích.
ALL YOU NEED IS…WHAT?
Jistě, je snadné zvolit interpretační zkratku a osočit mne z pozérství, s cílem hysterické bezúhonnosti (párkát jsem ze sebe tuhle klevetí nálepku totiž sundavala). Pojďme dál.
Nejsem (myslím) úplně mimo. Uvědomuji si časový a prostorový (kulturní) kontext, ve kterém si s jógou dnes pohráváme.
Dokáži si nadefinovat cenu lektorného za workshop, anebo individuální lekci – a není mi stydno. To protože vím, že realita dnešních dní, okolnosti výuky jógy i nároky všednodennosti, jsou trochu jinde, než v její domovině a kontextu tradice, pár set let let zpět.
Dokáži upřímně zreflektovat své osobní investice – časové, energetické i ty, které se dotýkají nákladů mého vzdělávání za poslední řádku let. Vím také, že mi jen dobrý pocit a prána složenky nezaplatí. Mezi svými studenty a příznivci nemám žádného horlivého mecenáše a odejít do lesů se mi ještě úplně nechce.
Je zde ale jedno pole, ve kterém snažím neuhýbat. Pole ve kterém chovám poměrně surovou a ostrou emoci vůči prodávání produktů jógou, s příslibem ,,lepší praxe a výsledků“.
Co to znamená?
Sama jsem zhruba před čtyřmi lety, se zatím tajnou těhotenskou křivkou v podbřišku, dělala modelku (pozdějším) kamarádům, tvořícím neinvazivní autorskou značku jógového oblečení.
Kamarádím se s dalšími tvůrci z pole oděvního designu. Většinou to jsou umělci života, anebo prostě životní pankači. Chovám k nim tudíž lidskou sympatii i chuť je nějak podpořit.
Protože:
a) jejich oblečky sama opravdu nosím
b) jejich lidský přístup je fér a nevnucující
c) nejsou to chladně ziskuchtiví manipulátoři veřejného obrazu
JÓGA OBNAŽUJE, NEOBLÉKÁ ZNAČKY
A poslední jmenovaný bod tvoří celé (pro mne) konfliktní jádro pudla.
Mám respekt k řadě svých kolegů lektorů, kteří propagují nějakou velkou produktovou značku.
Rozumím tomu, že k daným značkám mohou mít osobní sympatie, jsou jejich aktivními uživateli a s dobrým svědomím, je doporučují jako něco osvědčeného (ostatně jako já své kamarády, viz body výše).
Jako někdo, kdo pět let provozoval jóga studio s nemalými náklady, také znám magnetický příslib finančního supportu ze strany některých brandů. Já jsem mu až s dětinskou vzpurností odolávala s dobrým pocitem, ale jinak vlastní hrdostí občas odřenými lokty (třeba v létě, když jsou všichni na prázdninách).
Nepopírám, že moje ego-přesvědčení zahřálo, několikrát říci: ,,ne“ pozvánce na akci se záštitou obchodního kolosu, který mi není úplně sympatický. Že mi udělalo dobře, odmítnout proviant posh šťáviček pro rodinku zdarma, za podmínky, že měsíčně vnutím návštěvníkům studia určitý počet litrů a pár podobných vylomenin.
Co mě štve, je účelově manipulativní masáž, která se z člověka majícího zájem o praxi jógy, dělá zejména spotřebitele, dostávajícího pocit, že se musí zařadit do komunity správných lidí zejména správným vlastněním.
Má osobní samádhi jsou asi stále moc chvilková a pomíjivá na to, aby mě nevytáčela filosofie hlásající, že když si koupíte nějaký detergent nebo mejdlo ,,stanete se člověkem“ (reminiscence na reklamní slogan jedné drogerie).
Možná si jenom ospravedlňuji to, že nemám obchodní talent, ale styděla bych se někomu tvrdit i to, že si musí koupit permanentku na moje lekce nebo koupit moje knížky. Protože je mi jasné, že se bez nich každý může obejít, byť si mohu myslet, že by nějakému konkrétnímu člověku třeba pomohly. A není to tím, že bych se podceňovala. Můžu to takovému člověku taky říct. Říct, ne vypočítavě vnucovat.
Vadí mi servis vykalkulovaných sugescí :
– musíš mít tohle, abys byl tím…
– tvoje sádhana vyžaduje dresscode, je skvělé být závislý na učiteli, studiu, produktu…
– symboly jsou cool i když nevíš co znamenají a nemáš k nim osobní legendu…
Síla mysli je mocná. Když uvěříte tomu, že bez porce vyvolených snídaňových cereálií do oběda pojdete na nedostatek minerálů a stopových prvků, je docela pravděpodobné, že se tak po obyčejných vločkách budete cítit.
Nechápejte mě zle, nepovyšuji se a nevysmívám. Je mi jasné, že se většině lidí lépe ásanuje na neklouzavé jógamatce, než na parketách. Že není hřích, když je hezká a že je fajn, když je eko.
Je mi jasné, že některé styly posturální jógy zásadně vychází ze systematického používání pomůcek a ty si se prostě vyrábějí a prodávají na trhu klasickou marketingovou cestou. Nic proti tomu, tedy až k určité hranici.
Nešklebím se ani na inovace typu yoga wheel, o kterým by se ršijům a náthům ani nezdálo, člověk si na něm hezky protáhne hřbet. Masírovat ale jógující spotřebitele proklamací, že se ,,bez něj neobejdete“, je podle mě lotrovina.
Stejně jako tvrzení, že potřebujete mít speciální podprsenku nebo spodky na jógu, barevně sladěné s jógamatkou, stylem jógy kterému se věnujete anebo vaší dominantní čakrou.
Jasně, může vás to těšit, může to lichotit vašemu estetickému citu a nároku. Taky mám ráda hezké kombinace barev. Je ale dobré nepřestat vnímat to, že z vás daná věc nedělá lepšího jogína ani lepšího člověka.
Myslím si taky, že obchodní kolosy prodávající tenisky vyrobené v Číně, se nepotřebují chytrácky otírat o jógu.
A že jóga ve své esenci nepotřebuje reklamu tohoto typu. Přijde mi to jako takový Monty Pythonský styl žertu. Něco v tom smyslu, jakoby konkrétní značka dámských vložek propagovala filosofický existencialismus a existencialsmus se snažil přilnout ke konktétní značce dámských vložek.
ZÁVĚREM
Na závěr tohoto (pro někoho škarohlídského) příspěvku si dovolím menší osobní sumarizaci.
Domnívám se, že k praxi jógy v její podstatě nepotřebujete mít žádnou jógovou podložku, speciální obleček, esenciální olej ve spreji, ani estetický doplněk z polodrahokamů.
Všechny z vyjmenovaných kategorií sama vlastním, ale nepřesvědčuji a věřím, že nikdy nebudu nikoho přesvědčovat o tom, že se bez nich v józe neobejdete, že z vás udělají lepšího člověka anebo, že popoženou vašeho átmana v trajektorii ku paramátmanu.
Nepovyšuji se, ani nevysmívám v žádném případě těm, co to mají jinak. Nesnažím se vás přesvědčit o tom, že jsem sama nekomerční odbojář, protože nejsem.
Někdy taky věci neřeším až na morek a učím lekci na nějaké akci, kterou někdo sponzoruje a nevím ani pořádně kdo, protože mě tam pozve známý nebo známá, jejichž pozvání mi v danou chvíli dává smysl. Jen je dobré nad některými věcmi myslím občas přemýšlet. Tedy nad tím, co si nechat a co už nenechat líbit.
Děkuji Kátě z Bioga za ty krásný darovaný legíny s pagodou, jsou moc pohodlný a budu v nich protahovat hýžď, až k hranici nirvány, kde pouhé protahování údů v ásaně přestává stačit.
PS: Pokud neznáte, skvělou službu józe v tomto směru odvádí americký komik a provokatér J. P. Sears.
Bb