V moment kdy píšu tyhle řádky, sedím ve světnici roubené chalupy v podkrkonoší, staré víc, než dvě stě let.
Je to stavení ze dřeva a kamene, které se spolu s léty a generacemi lidí, co zde odžili něco svého času, lehce svezlo s mírným svahem, na kterém stojí.
Má svoji základní pevnost a odolnost, se kterou čelí změnám vnějšího i vnitřního prostředí. Jeden by si řekl, je to jen dům, ale byla by to pouze část pravdy, v mnohem větším rámu bytostně propojených vlivů a vnitřních vztahů.
Obrazovka mého zastaralého Macintoshe, v porovnání se svíčkou z včelího vosku, co mám vedle sebe na stole, v pološeru nepříjemně září.
Zatímco jedna úroveň zářnosti mi vitalitu lehce, ba citelně odebírá, druhá ji vrací skromně zpět.
A tak je to se vším, co si svojí zářností a způsobem jejího uplatnění skrze vědomí, drží místo v samsáře.
Up and out / In and Through
Stejně, jako v postředí jógy a tantry, které vykvetly na půdě védského a povédského prostoru hinduismu i uvnitř buddhistické tantry, existuje nespočet linií a škol, které něco zásdním způsobem sdílí, něco v rámci svých nauk staví v rozpor, či dokonce spojují v prapodivně funkční paradox.
Je to z velké míry tím, že tantra je učením rozšíření a inkluze, nikoliv vyloučením a exkluze.
Dopustím se zde vědomého a věřím že vcelku funkčního zjednodušení, když asketické a v zásadě transcendentní směry klasické jógy, označím z angličtiny převzatou zkratkou, která naznačuje, že jejich hlavní motivace míří ,,up and out (nahoru a ven),” zatímco tantrické a tantricko-jógové směry, které nejsou rozhodně nijak ochuzené o metafyzický cíl, nazvu jako směřující ,,in and through” (dovnitř a skrz).
,,Nahoru a ven,” ukazuje jako vektor pryč ze všeho, co není trvalé a co v sobě svojí nestálostí, pomíjivostí a šalebností, nese silný potenciál utrpení strachu ze ztráty i tíhu, vyrůstající ze snahy na prchlivém lpět.
,,Dovnitř a skrz,” je vektor, který se neodklání od aspirace na blaho věčného míru, skrze splynutí s podstatou. Ve všem, co se na chvíli nějak vyjevuje, ale vidí zrcadlení nezničitelné esence.
A ve všem, co je součástí mnohovrstevnaté, přec jepičí reality naší každodennosti, spatřuje přílěžitost, jak tuto podstatu rozpoznat a jak v ní nalézt moudrost skrze soucit.
Jinými slovy, tantra povzbuzuje k tomu, zažít cestou přímé zkušenosti (a nadále pak svým životem také uskutečňovat) tuto hlubokou jednotu, jež je základní přirozeností.
Ve prospěch svůj i ve prospěch všech cítících bytostí.
Moje definiční zkratka, rozhodně nemá záměr povýšit jeden přístup nad druhý, přestože je pravidelným čtenářům asi jasné, ke kterému jaksi ze srdce lnu.
Jaký by to vůbec mělo smysl na jednolitém hřišti samsáry!
Čemu ale tenhle drzý i pokorný redukcionismus, věřím pomoci může, je rozlišení, které i v holistických naukách, zůstává velice důležitou kvalitou.
Existenciální křižovatky, aneb set a setting
Inkluzivní tantra nevylučuje důležitost řady faktorů, které se mohou podílet, či přímo účastnit cesty k uskutečnění podstaty.
I proto tak v rámci svého dlouhodobého a organického vývoje, tak snadno zahrnovala fragmenty jiných nauk a zaměření (například poznatky z lékařství a léčitelství, forem ritualismu, symboliky), či lokálně specifických přístupů (například z šamanismu).
Právě pro svůj inkluzivní ráz, nemohla z praxe vyloučit ani adepty mimo kněžský status, lidi z různých společenských a náboženských prostředí, či třeba ženy.
V rámci tohoto zahrnutí se prostor duchovní aspirace, přirozeně zaplnil obrovským množstvím fenoménů (například rodinnými náležitostmi, nutností zajištění obživy, či třeba menstruací), s nimiž si učení muselo poradit.
Duchovní život a jeho praxe se najednou neodehrával ve výsostně posvátných a běžně nedostupných dimenzích, ale pronikal vším.
Mnohé tantrické meditace a posvátné emanace se i proto odehrávají s otevřenýma očima, což v sobě nese jasnou symboliku.
Aby věc ovšem nespolkl jeden z nešvarů postmoderní spirituality… ano, znamená to, že vše je v podstatě posvátné a v esenci dokonalé. Ne, neznamená to, že je tato dokonalost za každých podmínek zcela projevená a plně uskutečněná.
A právě o vitální podmínky a okolnosti, v tantrické józe zcela zásadním způsobem jde,
Podmínění a potenciály
Buddhistická tantra má své varianty a uvnitř variant, má navíc i své stupně.
V každém projevu esence, spatřuje konkrétní podmínění (tradičně se používá pojem jed) a také potenciál (moudrost), do níž se může transformovat.
Každé podmínění i potenciál si až do úrovně plného uskutečnění podstaty, zachovávají svoji, řekněme plusovou i mínusovou charakteristiku.
Jinými slovy, každý jed, má možnost stát se lékem a každá medicína jedem.
Zásadním rozlišením jsou okolnosti a podmínky, které spojují dobrý záměr pozornosti (vědomí) s energií, jakožto silou manifestace.
Dejme tomu, že tušíte, že cvičit fyzickou stránku jógy, je zdraví prospěsné a že to navíc, může mít i jakýsi duchovní přesah. A tak začnete, s dobrou motivací a dobrým potenciálem.
Jenže, narazíte na špatně vzdělaného učitele, s nedostatkem empatie a zkušeností, který přehlédne, anebo záměrně ignoruje vaši nezkušenost, vaše potřeby a indispozice. Namísto uznání se potkáte s ponížením, anebo dokonce manipulací. S ohledem na vaši velmi osobní směs podmínění a potenciálů, buď časem dojdete k závěru, že jóga prostě není pro vás, budete hledat někoho jiného, anebo budete nějaký čas provádět vnitřní i vnější gymnastiku ve snaze vyhovět, až se třeba zraníte, anebo vyčerpáte.
Rozlišování mezi podmíněními a potenciály uvnitř každé situace a souboru okolností, je zde zásadním nástrojem, díky němuž můžeme snáze pracovat se svým záměrem a energií, kterou záměr osedlává.
Vitální světla existence
Jeden z důležitých paradoxů tantrické moudrosti, je to, že ráda upomíná na konečnost všech jevů (například skrze symboly lebek), čímž ale oslavuje vitalitu.
Živost, opěvuje tantra jako příležitost, jak proměnit vztah k tomu, čeho se bojíme, co opomíjíme, anebo od čeho se odvracíme (smrt, pomíjivost, bolest, nízkost, všednost atp.).
Základní projevy vitality, rozlišuje buddistická tantra skrze učení o pěti světlech existence, které nejsou ve své podstatě ale ničím jiným, než možnostmi, skrze něž se vyjevuje podstata.
Pět zářností představuje kvality, které se zračí v hmotném vesmíru, skrze pět prvků, stejně jako v duševním světě, skrze pět základních emočně-psychologických nábojů.
Každé z pěti světel, obsahuje svá podmínění i své potenciály, svůj jed i svou moudrost, mezi nimiž je třeba nalézt vztah.
V bardických učeních tantry, souvisí tato světla s naší karmou, jako základní dispozicí, která formuje naši další zkušenost zrození v samsáře.
Pět zářností se v nauce vadžrajány tradičně spojuje s pěti buddhovskými rodinami (dosl. příbuzenstvími), které jsou součástí mandaly existence, jíž každý z nás svým osobitým a karmou utvářeným způsobem ztělesňuje.
Těmito pěti zářnostmi a kvalitami, které nesou jsou:
ZELENÁ, (karmovská rodina), kvalita vzduchu, severní strana, symbol meče, anebo zdvojené vadžry, spojená s vůlí, jedem je závist a pocit vlastní nedostatečnosti, moudrostí je všezahrnující moudrost.
ŽLUTÁ, (ratnovská rodina), kvalita země, jižní strana, symbol klenotu, či pokladu, spojená s pocitovou inteligencí, jedem je pýcha a rozpínavost, moudrostí je moudrost rovnováhy
ČERVENÁ, (padmovská rodina), kvalita ohně, západní strana, symbol lotosového květu, spojená s vnímáním, jedem je lpění, moudrostí je rozlišující moudrost
MODRÁ, (vadžrovská rodina), kvalita vody, východní strana, symbol vadžry, spojená s formou, jedem je hněv a vztek, moudrostí je zrcadlící moudrost (reflexe)
BÍLÁ, (tathágatovská rodina), kvalita prostoru, střed, symbol kola nauky, spojená s vědomím jako takovým, jedem je nevědomost (ignorování toho, co je podstatné), moudrostí je všepronikající moudrost
Pohyb v mandale
Každý z nás obsahuje všech pět zářností (stejně jako všech pět prvků), v různém poměru a kvalitě vztahu. Někde je konflikt, jinde zajímavá vazba, mezi podmíněními a potenciály.
Dobrou útěchou a snad i podporou, nám budiž to, že mandala je (tedy, dokud je samsára) ze své podstaty dynamická a všechny její obsahy, tvary, barvy a jeiich umístění se tudíž dokáží proměňovat, spolu s kvalitami našeho záměru a tím, jak se spojuje s energií.
A přestože je ,,vše jedno,” k takové práci se záměrem a energií se potřebujeme naučit také rozlišovat.
Tančeme se všemi barvami, ale rozlišujme je.
Všechny vedou ke středu,z něhož vyvstávají, ale každá specifickým způsobem.
Taková práce, nám může postupně pomoci, najít lehkost v tom, co je pro nás v naší dispozici těžké.
Nalézt schopnost, s odvahou nezlehčovat to, co má svoji váhu.
A rozvinout pokoru v tom, co se nám jeví jako úplně snadné.
Bb
text byl napsán pro periodikum JógaDnes, je ukázkou z připravované knihy Čakra mandala
