O POKOŘE A ROZLIŠOVÁNÍ

přiznám se, že mě v seberozvojových bublinách fascinuje delší dobu jedna věc. dozajista bude součástí téhle fascinace i porce mých osobních témat a stínu.

dřív jsem si myslela, že jde jednoduše o jistou duchovní nabubřelost hledačů, která se objevuje v určité fázi sebepoznání a vývoje v jeho rámci a která v lepším případě, v jiné fázi zase pomine.

tohle zamyšlení není míněné jako odsudek, anebo moralizující frfňání.

říkala jsem si, že dané téma může být užitečné pojmenovat a nastavit tak zrcadlo pro různé reflexe.

ostatně, kvalita zrcadlící moudrosti, je jednou z výzev mojí osobní cesty v tomhle životě.

Pokračovat ve čtení „O POKOŘE A ROZLIŠOVÁNÍ“

I TY JSI TAM, A TAM JE ZDE

Tantrickou nauku lze navzdory (a možná právě díky) její mnohovrstevnatosti definovat jako učení o vztazích.

Vysokého s nízkým, osobního s nadosobním, dočasného s věčným, temného se světlým, zastřeného s jasným, nazřeného s žitým.

Jedním z důležitých vztahů, které tantra definuje, je vztah mezi tzv. absolutní a relativní úrovní.

Tou první se míní existenciální rozměr, mohli bychom také říci ,,velký smysl” toho, proč se nacházíme zapletení v soukolí samsáry a jaký zde máme úkol z hlediska dlouhodobosti. 

Tu ovšem dobře rámuje dimenze osobního života a tedy druhé, tzv. relativní úrovně.

Představte si, jak v rozlehlé a otevřené krajině, kdekoliv na této planetě, lehce zakloníte hlavu kdesi v jednom z možných středů obrovského vesmíru se zahledíte na temné a hvězdami zářící tělo kosmu. Dívate se z konkrétního místa, s určitým postojem, perspektivou, naladěním a pochopením. Jste nedílnou součástí toho, nač se díváte, přesto vás pravděpodobně zaplaví úžas nad velikostí i jistou záhadostí toho, co vás přesahuje a zároveň prostupuje.

Stojíte zde se svým ztělesněným malým řádem i chaosem uprostřed čehosi, co žije stejnými principy, jen v mnohem větších rozměrech, cyklech a vazbách.

To je základní vztah mezi absolutní a relativní úrovní.

Pokračovat ve čtení „I TY JSI TAM, A TAM JE ZDE“

TANTRA: VTĚLENÉ SPOJENÍ MOUDROSTI A SOUCITU

Zde v tomto těle jsou posvátné řeky,

zde je slunce a měsíc, stejně jako svatá poutní místa.

Nepotkal jsem požehnanější chrám,

než jakým je mé vlastní tělo.

(Mahásiddha Saraha)

Jedním z klíčových principů v nauce tantry, je důraz na vztah mezi tzv. absolutní a relativní dimenzí zkušenosti. Tento vztah má mnoho vrstev, avšak na zcela základní úrovni, slouží k podpoře dobrého prožívání vzácné každodennosti našich životů. 

A to takovým způsobem, abychom se v našich životech nemuseli uchylovat k extrémům, kdy na jedné straně, nic, krom absolutního, věčného a dokonalého nemá smysl, protože vše zkrátka pomíjí, což není příjemné a na straně druhé se netočili jako šílení v kruhu lpění na malichernostech, do nichž investujeme veškerý svůj fyzický, duševní i duchovní potenciál.

Absolutní úrovní se míní to, co nás přesahuje, ale v tantrické perspektivě zároveň zcela osobně – fyzicky i duchovně také prostupuje. Relativní úroveň, zastupuje existenciální proměnlivost, vrstvy a kontexty, ve kterých se absolutní projevuje různě. Tento vztah stojí za rozdíly v rámci jednoty, ale je také zcela zásadní pro různorodost, pestrost a škálu možností, kterými prožíváme životní tajemství a nalézáme moudrost.

Toto je podpůrná rukověť pro studenty různých směrů jógy, která, věřím, může pomoci na cestě k intimnějšímu spojení těla a duše, ve vtělení moudrosti a soucitu i v pochopení vztahu mezi tzv. absolutní a relativní úrovní, jak ji pojímá tantrická nauka.

Pokračovat ve čtení „TANTRA: VTĚLENÉ SPOJENÍ MOUDROSTI A SOUCITU“

ELEMENT OHNĚ, PADMOVSKÁ RODINA, DOMINANCE MANIPÚRY

Oheň je stravující silou transformace, která je těkavá, pohlcující, snadno se šířící i odlehčující. Přestože v naší kulturní nice jsou nám bližší očisty a iniciace vodou, představuje oheň v mnoha kulturách silně očistný element. Tedy ne ve smyslu, že bychom do něj vstupovali, ale spíše mu lze odevzdat to, co již neslouží.

Vzpomínám si na silnou atmosféru přechodového rituálu, na konci jednoho z modulů výcviku v holotropním dýchání, který několik let zpět, proběhl v Rakousku, v areálu středověkého hradu. Po intenzivním týdnu sebezkušenosti, jsme ve skupině asi padesáti lidí, v mrazivé listopadové noci, vytvořili na nádvoří obrovský oheň, do kterého jsme za zvuku nativních bubnů, které přivezli američtí facilitátoři, do ohně jeden po druhém vhazovali papírové svitky, v nichž jsme formulovali, od čeho se máme záměr očistit, co přeměnit a co odevzdat. Oči skupiny byly planoucím svědkem našich osobních intencí předaných ohni. Na mém papírku bylo přání přeměnit strach v dobrou odvahu projít důležitou životní změnou.

Pokračovat ve čtení „ELEMENT OHNĚ, PADMOVSKÁ RODINA, DOMINANCE MANIPÚRY“

MEZI JEDEM A LÉKEM – O PODMÍNĚNÍ A POTENCIÁLU

Když jsem pročítala rukopis původní knihy, uvědomila jsem si, jak dobrý je to pocit, když náhledy spojené s vlastní minulostí, nelze zcela zpochybnit, jako spíš vnímat jejich zrání, tu ostření, tu měkčení, prohlubování a posun do větší usazenosti, dané zkušeností.

Říkám si – kéž bychom takhle dokázali vnímat celé kontinuum svého života! 

Umět se zasmát vlastní tvrdošíjnosti, dobře míněné zelenáčské umanutosti, pochopit a ustát nezamýšlené přešlapy a zároveň se nebát plné i soucitné odpovědnosti za všechny kroky, které vedly tam, kde se nyní nacházíme. 

Jedním z nejvýraznějších a taky nejmilejších posunů, které jsem zaznamenala, je zjemnění určitých vnitřních nároků, které jsou mi tak nějak z povahy i zářezů osobní historie vlastní.

Tuhle knihu píšu mnohem pomaleji, než bych ráda. Na lavičkách v parcích, v kavárnách, zatímco moje dcera přes den opravdu vzácně spí v kočárku, po nocích na chalupě, zatímco mi nad hlavou na půdě běhají kuny, zkrátka úplně jinak, než jak bych si představovala ideální podmínky pro psaní knihy. 

Podmínění a potenciál jsou de facto měkčí a pružnější označení pro to, co se v tradičním rozměru označuje jako jed a moudrost.

V buddhistické perspektivě jsou tři jedy (triviša) zobrazeny symbolickou cestou jako tři zvířata, která se navzájem honí za vlastními ocasy, a to při samém středu kola života (bhávačakra). Tři jedy jsou leckdy zasazeny ve vnějším kruhovém rámu, jehož jedna polovina je černá a druhá vyvedená bíle. Kruh naznačující celistvost, stejně jako tři zvířata poukazující svým pohybem na vnitřní dynamiku, ledascos napovídá. 

Třemi jedy se míní nevědomost / ignorování podstatného (avidjá / móha) v podobě prasete, připoutanost a žádostivost (rága) v podobě kohouta a nenávist, či odmítání (dvéša) v podobě hada. Tři jedy jsou vykreslením esenciální povahy vzniku, udržování a přenosu utrpení. Jinými slovy ukazují na příčinnou podstatu toho, proč se díky rozličným samsarickým zápletkám neustále navracíme do kola života. 

Uvědomila jsem si, jak mi všechen tenhle neoptimální diskomfort vlastně prospívá. Uvědomila jsem si, jak moc se změnilo mé vnímání vazby mezi podmíněním a potenciálem, která představuje jeden ze základních stavebních kámenů čakra jógy. 

Pokračovat ve čtení „MEZI JEDEM A LÉKEM – O PODMÍNĚNÍ A POTENCIÁLU“