Pro někoho je jóga zkrátka jakousi exotickou formou tělocviku nebo zdravotním cvičením, pro jiného v sobě zahrnuje mnohem víc. V posledních dekádách se díky rozšíření a adaptaci jógy na západě, celkový přístup dost zásadně změnil. Rozhodně se nedá šmahem říct, zda k lepšímu nebo k horšímu. Jóga která se na západě zabydlela odpovídá zkrátka svému novému kulturnímu kontextu. Není to špatně. Tělesná cvičení (ásany, krije, sančálany…) mají v józe i tradičně své výsadní postavení, přestože zdaleka nejsou tím nejdůležitějším. Pokud vás na józe nejvíc „baví“ proplétání údů právě v těchto pozicích, je to v pořádku. Byla by ale velká škoda si neuvědomit, že i zde – ve cvičení skrze ásany, můžeme obsáhnout mnohem více z jógy jako celku, než je jen protažené a pevné tělo.

Pokračovat ve čtení „POZÉŘI! PROČ JE ÁSANA DŮLEŽITÁ A PROČ BYCHOM SE NEMĚLI OMEZIT JEN NA NI“

Na úvod nebo závěrem většiny lekcí, se s vámi jógový učitel obvykle „pozdraví“ gestem namasté (namaskár nebo také andžalí mudra), které většina jógujících laiků chápe jako jakési do jógy přirozeně vklesnuté indické „dobrý den“.

Z respektu k učiteli i jógové tradici pak svorně gesto pouze napodobí, aniž by si mnohdy uvědomovali jeho hlubší význam, což je docela škoda.

V množství dechových cvičení, nebo při koncentraci /  meditaci, často řazené na konec jógové hodiny, se používá gján (alternativně vyslovováno jako džňán) mudra.

Stává se, že prostě není dostatek času a prostoru pokaždé vysvětlit, skrytou symboliku věci nebo zjevné benefity gest rukou (hasta mudry), které jsme na józe zvyklí používat.

A protože by byla škoda se o ně ochudit, zmiňme se o pár zajímavostech spojených s dvěma neužívanějšími mudrami rukou – andžalí a gján.

Pokračovat ve čtení „DVĚ NEZNÁMĚJŠÍ HASTA MUDRY – ZNÁTE SE S NIMI?“